Nejvyšší soud rozhodne o bytí či nebytí Obamovy zdravotní reformy

Americký nejvyšší soud ve čtvrtek rozhodne o osudu přelomové reformy zdravotnictví prosazené prezidentem Barackem Obamou. Zaměří se především na to, zda povinné zdravotní pojištění zavedené zákonem je v souladu s ústavou. Verdikt bezpochyby výrazně poznamená kampaň před letošními prezidentskými volbami. Může ale také ovlivnit osudy milionů lidí, kteří by odmítnutím reformy ztratili dostupnou zdravotní péči.

Právě starostí o desítky milionů nepojištěných Američanů současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat americký zdravotnický systém. Upozorňoval přitom třeba na osudy lidí, které náklady na léčbu připravily o všechno. Před pěti lety například byly v USA výdaje na zdravotní péči příčinou 62 procent osobních bankrotů. Reformu, na které si například předchozí demokratický prezident Bill Clinton vylámal zuby, se nakonec na jaře 2010 Obamovi podařilo prosadit.

Stalo se tak ale po mnoha kompromisech a vyčerpávajícím politickém boji s republikány, kteří Obamův krok od začátku odmítali. Spor o reformu dodnes rozděluje americkou společnost. Stál například za vzestupem konzervativní odnože Republikánské strany Tea Party a porážkou demokratů ve volbách do Kongresu v listopadu 2010.

Kritici reformě vytýkají zejména dvě věci. První je povinné zdravotní pojištění. Podle odpůrců zákona federální vláda nemůže nikoho nutit k nákupu čehokoli. Reforma je proto podle nich v rozporu s ústavou. Druhá výhrada se týká vysokých nákladů na realizaci zákona, které Bílý dům vyčíslil zhruba na bilion dolarů během deseti let od schválení reformy.

Další výdaje pak reforma podle svých kritiků ukládá i firmám a jednotlivým státům americké unie. Obama nicméně tvrdí, že zákon v konečném důsledku naopak přinese úspory a zastaví raketový růst nákladů na zdravotnictví v posledních letech. Například v roce 2008 Spojené státy vydávaly na zdravotní péči nejvyšší podíl hrubého domácího produktu na světě, a to 15,2 procenta. Vzhledem ke stárnoucí populaci podle odhadů tento podíl dále poroste.

Bolestivý spor o reformu nakonec dospěl až k nejvyššímu soudu. Obamova vláda u něj zákon při třech slyšeních na konci března hájila proti právním zástupcům 26 států USA. Reakce konzervativních soudců, kteří u nejvyššího soudu mají převahu v poměru pěti ku čtyřem, při těchto jednáních přitom nepotěšila zastánce reformy a naopak povzbudila její odpůrce.

Nejvyšší soud může zákon odmítnout jako celek. Může také zrušit některou jeho část, například sporné povinné zdravotní pojištění, které by mělo pod hrozbou pokuty platit až od roku 2014. V takovém případě ale není jasné, co by to znamenalo pro zbytek reformy. Podle republikánů jde o její tak zásadní součást, že by to pohřbilo reformu jako celek. Bílý dům naopak míní, že zákon by nadále platil. Nejvyšší soud také může reformu podpořit jako celek.

Očekávaný verdikt v každém případě nevyhnutelně zasáhne do americké prezidentské kampaně. Odmítnutí reformy nebo její části by bylo citelnou porážkou pro Obamu, pro nějž prosazení zákona představuje největší vnitropolitický úspěch. Prezident by ale nepříznivý verdikt mohl využít k vyburcování svých stoupenců.

Jeho republikánský sok Mitt Romney by podobně využil potvrzení zákona ze strany nejvyššího soudu. V případě, že by soud zákon zavrhnul, by se pak podle něj ukázalo, že Obama věnoval tři a půl roku v úřadu něčemu, co Američanům vůbec neprospělo.

Share Button