Ženy s poruchou srážlivosti by neměly brát antikoncepci

Hormonální antikoncepce je podle sexuologa Radima Uzla pro ženy nezatížené poruchou srážlivosti bezpečná. Pokud ale žena vlohu zdědila, neměla by tento druh antikoncepce brát. Stejně tak by ale například neměla kouřit, protože i to riziko embolií zvyšuje, řekl Uzel novinářům. V Česku užívá kombinovanou hormonální antikoncepci 34 procent žen. Zdravotní pojišťovny platí genetický test ženám ze zatížených rodin.

„Tromboembolie, kdy se tvoří krevní sraženina uvnitř cévy, je v ČR po ischemické chorobě srdeční a cévní mozkové příhodě třetím nejčastějším onemocněním cévního systému,“ řekl gynekolog Peter Škapinec. Zhruba 11 procent akutních embolií končí náhlou smrtí. Na vzniku embolie se podílejí vedle vrozených i získané faktory, jako je věk, obezita, málo pohybu, rakovina, operace křečových žil na nohou a užívání některých léků.

„Tromboembolická příhoda je velmi riziková záležitost, strašení hormonální antikoncepcí ale není na místě,“ zdůraznil Uzel. Podle něj by ženy měly také vědět, že nejméně měsíc před plánovanou operací je třeba vysadit hormonální antikoncepci, klesne tím riziko komplikací.

Zdravotní pojišťovny platí genetický test ženám ze zatížených rodin, pokud se však vloha v rodině zatím neprojevila, nebo o ní žena neví, pojišťovna test nehradí. Podle předsedkyně Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu Zuzany Prouzové by se ženy měly otestovat samy. Mohou si koupit test, který odhalí dvě nejrizikovější mutace, Leydenskou a protrombinového genu. Obě mutace má 15 až 40 procent žen.

V rozvinutých zemích je plicní embolie nejčastější příčinou úmrtí v těhotenství a šestinedělí. Hrozí i další komplikace jako spontánní potrat či porod mrtvého plodu, popsal rizika Škapinec.

Zkušenosti s nepříznivými účinky hormonální antikoncepce má Petra, která ji brala od 14 let, kdy ji dostala na zlepšení pleti. Po šesti letech ji při jízdě na koni začalo bolet lýtko. Její gynekoložka tomu nepřikládala význam, protože v Petřině rodině tromboembolie nebyla. Podezření vyslovila až veterinářka, s níž o tom také mluvila. Lékaři pak odhalili na sonu hlubokou žilní trombózu a potvrdili v testech genetické zatížení.

Petra tak měla větší štěstí než její kamarádka, která o svém genetickém zatížení nevěděla a letos v lednu zemřela po banální operaci slepého střeva na mozkovou příhodu. Rodina zvažuje trestní oznámení na nemocnici, je přesvědčena lékaři zanedbali péči, když při prvních potížích jejich dceři neudělali také genetický test.

Share Button