Vizitky držitelů Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii

Vizitky letošních držitelů Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii:

Bruce Beutler (53)

  • Oceněn byl za objev týkající se vrozené imunity. Společně s Julesem Hoffmannem budou odměněni poloviční sumou dotované ceny.
  • Přední americký světový genetik a imunolog Bruce Beutler se narodil v Chicagu 29. prosince 1957, jeho otec Ernest Beutler je uznávanou vědeckou kapacitou v oblasti hematologie a genetiky.
  • V roce 1977 ukončil studium medicíny na Chicagské univerzitě a ve studiu poté pokračoval v Jihozápadním výzkumném centru Texaské univerzity (SDC) v Dallasu.
  • V 80. letech působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku a poté se vrátil do Dallasu na SDC a působil také v neziskovém Lékařském institutu Howarda Hughese, kde se stal v roce 1996 profesorem. Od roku 2000 působí jako profesor imunologie a genetiky na institutu Ellen Scrippsové v kalifornské La Jolle.
  • Beutler se proslavil hlavně tím, že jako první izoloval takzvaný faktor způsobující nekrózu nádorů (TNF). Tato bílkovina je známá schopností donutit k zániku buňky nádorů, ale zároveň se podílí na spouštění zánětlivé reakce. Když se faktoru TNF vyrábí v těle příliš mnoho, vede to k chronickým zánětlivým stavům, které jsou pak příčinou mnoha autoimunitních onemocnění. Nobelovu cenu získal mimo jiné za výzkum lipopolysacharidů (LPS), které jsou zodpovědné například za septický šok.

    Jules Hoffmann (70)

    • Oceněn byl za objev týkající se vrozené imunity. Společně s Brucem Beutlerem budou odměněni poloviční sumou dotované ceny.
    • Profesor Hoffmann a jeho tým jsou oceňováni zejména za to, že v roce 1996 jako první podali důkaz o tom, že bílkovinné receptory na povrchu cytoplazmatických membrán, takzvané Toll-receptory, jsou schopné zprostředkovat obranou reakci organismu.
    • Svou vědeckou činnost zahájil Hoffmann výzkumem krevních buněk sarančat stěhovavých. V postdoktorandském období zkoumal hmyz, zejména hmyzí hormony a imunitu. Později se soustředil hlavně na molekulární a buněčné aspekty vrozené obranyschopnosti octomilek, které jsou obecně považovány za klíčový modelový organismus vývojové biologie. Zkoumal rovněž komáry rodu Anopheles, kteří jsou hlavními přenašeči malárie.
    • Narodil se 2. srpna 1941 v Echternachu v Lucembursku. Na univerzitě ve francouzském Štrasburku, kde studoval zoologii, všeobecnou biologii a chemii, získal v roce 1963 doktorát. Následující léta strávil na univerzitě v německém Marburgu. V letech 1978 až 2009 byl ředitelem katedry biologie na štrasburské Univerzitě Louise Pasteura. Dva roky rovněž vedl Francouzskou akademii věd. Má francouzské občanství.

    Ralph Steinman (68)

    • Profesor imunologie působící od 70. let na Rockeffelerově univerzitě v New Yorku.
    • V roce 1973 objevil takzvané dendritické buňky, jak se označuje unikátní typ buněk tvořících součást lidského imunitního systému. V nezralém stavu mají tyto buňky schopnost pohlcovat cizorodé patogenní organismy (bakterie, viry a podobně). Poté co „vetřelce“ pozřou, přesunou se dendritické buňky do lymfatických uzlin, kde na svém povrchu vystaví jejich vzorek. Tím se nežádoucí organismus stane rozpoznatelným pro ostatní buňky imunitního systému, které se postarají o jeho likvidaci. Vědci se domnívají, že dendritické buňky by mohly pomoci při léčbě rakoviny.
    • Narodil se v kanadském Montrealu 14. ledna 1943. Vystudoval biologii a chemii na McGillově univerzitě v Montrealu a lékařskou fakultu Harvardovy univerzity.
    Share Button