Pacienti mohou hlásit lékovému úřadu nepříznivé účinky léků

Pacienti mohou sami přispět k odhalování nepříznivých účinků léků nebo jejich nevhodných kombinací. Tuto možnost jim dává na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Mluvčí Veronika Petláková ČTK řekla, že loni ze 1744 hlášení o nežádoucím účinku jich 34 zaslali pacienti. Zdravotníci a firmy zasílají hlášení povinně.

Nevhodná kombinace léčiv nebo současné užívání několika léků, které mají sice jiný název, ale obsahují stejnou účinnou látku, mohou ohrozit zdraví nebo i život pacienta. Ročně se v celé ČR zhruba 40.000 pacientů z následků takové medikace musí léčit v nemocnici.

Zdravotní pojišťovny to pak stojí peníze navíc. Všeobecná zdravotní pojišťovna dá ročně za léky na recept 23 miliard korun. Z nich dvě miliardy by ušetřila, kdyby lékaři nepsali nevhodné kombinace a věděli, co napsal jejich kolega, aby nepsali stejný lék znovu. Projekt zaměřený na informování lékařů prověřuje VZP ve dvou krajích, rozšíří ho do celé ČR.

Loni z 1744 hlášení pro SÚKL bylo 1507 o závažném účinku, tím je ohrožení života, smrt, léčení v nemocnici, trvalé následky nebo vrozená vada u potomstva. Pacienti by měli mít u sebe seznam léků, a to i těch, které si sami kupují, včetně doplňků stravy. Vždy by si měli přečíst příbalový leták a ptát se lékaře a lékárníka, jaká jsou rizika.

Osvětový projekt má také Česká lékárnická komora. Prezident Stanislav Havlíček ČTK řekl, že hledali chyby v předepisování na receptech, se kterými přišli pacienti do lékáren. Zapsali doporučení lékárníka ke změně léku. O zjištěních informovali lékárníky, pojišťovny i státní správu.

Množství chyb v předepisování léků souvisí podle Havlíčka s tím, kolik nevhodných variant se nabízí. Chyby většinou nejsou závažné a lze jim včas předejít. Když pacient dlouhodobě bere nějaký lék a pak dostane další na akutní potíže, lékař při psaní receptu a lékárník při výdeji ho upozorní, že kombinace je riziková. Stačí, když po dobu akutní léčby vysadí pacient dlouhodobé léky.

Lékárníci jsou podle Havlíčka pro pacienty „pojistkou“, poslední kontrolou před vydáním léku. Komora chce prosadit do úhrad pojišťoven konzultační činnost lékárníků. Už teď lékárníci u pacientů mohou sledovat, jaké léky berou. V menších městech chodí pacienti do téže lékárny, podle studií to dělá až 85 procent pacientů i ve větších městech.

Lékárníci zkontrolují v počítačovém programu, zda léky lze brát současně. Z lékového záznamu pacienta, který chodí do jejich lékárny opakovaně, vyhodnotí, zda mu nový lék nezpůsobí problémy.

S novými léky a riziky jejich kombinací seznamuje lékaře v celoživotním vzdělávání Česká lékařská komora. Prezident Milan Kubek řekl, že pro lékaře bývá složité zjistit, co pacient bere. Málokterý pacient si své léky sepíše. „Pro lékaře je to kvíz, co je ta žlutá pilule, kterou bere pacient dvakrát denně. Pak se také může stát, že pacient dostane recept na lék, který s užívaným lékem neladí,“ shrnul.

Počet hlášených podezření na nežádoucí účinky

rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
počet hlášení 392 496 720 703 1142 1491 1701 1354 1740 1477 1436 1744


    Počty hlášených nežádoucích účinků v roce 2010

léčivé přípravky kromě vakcín 1145
vakcíny + 599
celkem 1744

    + u vakcín se 321 hlášení týkalo vakcíny BCG užívané k prevenci TBC


Zdroj: SÚKL

Share Button