Nejstarší známý případ bolestí zubů se vyskytl u jistého plaza

Obávané bolesti stoliček, které způsobují fyzické, ale i ekonomické strádání, mají původ ve velmi vzdálené historii života na Zemi. Podle zjištění badatelů z univerzity v kanadském Torontu, o němž píše španělský list El Mundo, je nutné jít až do doby před 275 miliony let, kdy žil ještěr rodu Labidosaurus. Právě v jeho fosílii byla zjištěna nejstarší známá zubní infekce.

Vědci už našli jasné důkazy na čelistních kostech zasažených infekcí u plazů z období paleozoika, kdy se začali adaptovat na život na souši. Doposud nejstarší známé bolesti zubů u pozemského obratlovce ale pocházely z období před 200 miliony let.

Nynější objev je důležitý nejen pro rozšíření znalostí o zubních chorobách, „rovněž odhaluje výhody i nevýhody, s nimiž se potýkali jistí živočichové, když se jejich chrup vyvíjel, aby se mohli živit jak masem, tak rostlinnou potravou,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Roberto Reisz. Podobně jako tomu bylo mnohem později u lidského rodu, tato zubní adaptace zvýšila jejich náchylnost k zubním bolestem.

Vědci analyzovali fosilizované čelisti různých příslušníků druhu Labidosaurus hamatus. Tento suchozemský ještěr obýval před 275 miliony let Severní Ameriku. Mezi zkoumanými byl i exemplář, kterému chyběly zuby. S pomocí počítačové tomografie badatelé přišli na to, že tenhle labidosaurus trpěl rozsáhlou infekcí, jež stála za ztrátou několika zubů a také zničením kosti, z níž nakonec zmizela i část tkáně.

Evoluce těchto ještěrů způsobila, že kvůli životu na zemi se musel jich chrup přizpůsobit tak, aby mohly začlenit do jídelníčku rostliny i semena, jež mají vysoký obsah vlákniny a je obtížné je sežvýkat.

Proto se předchozí vzorec chrupu, v němž zuby nebyly příliš fixovány v čelistech a neustále byly obměňovány, musel změnit a
zuby se musely silněji spojit s čelistmi. Tím se nahrazování zubů stalo zřídkavým nebo nenastávalo vůbec.

Pro ony primitivní plazy to byla velká výhoda, protože jim to dovolovalo žvýkat potravu po dlouhou dobu a zlepšit tím vstřebávání živin. A podle vědců tato adaptace dokonce může stát za úspěchem rodu Labidosaurus, jenž se velmi hojně vyskytoval po celém světě.

Ovšem na druhou stranu tuto výhodu vyvažovala nevýhoda: jelikož ztratil možnost často měnit svoje zuby, zvýšila se pravděpodobnost, že bude trpět bolestivými infekcemi v čelisti. Důvodem bylo, že dutina zubu byla výrazně déle vystavena ataku bakterií, než když byly vypadlé zuby rychle nahrazeny novými, uvedl ve studii Reiszův tým.

Share Button