Maso zítřka bude zřejmě pocházet spíše ze zkumavek než z jatek

V budoucnu zřejmě nebude produkce masa záviset tolik na chovu dobytka jako spíše na zkumavkách. Tak to alespoň podle agentury AFP vidí biolog Vladimir Mironov, který by chtěl pomoci řešit potravinovou krizi ve světě ze své laboratoře v Jižní Karolíně.

Šestapadesátiletý badatel a jeho dvaatřicetiletý spolupracovník Nicholas Genovese doufají, že umělým masem budou nejen bojovat proti hladu ve světě, ale také umožní šestiměsíční mise na Mars. Sotva si lze představit, že by se do kosmických lodí nakládaly také krávy.

„Představte si například obsazení jiné planety nebo prostě nárůst počtu obyvatel,“ říká Mironov a zdůrazňuje, že už nyní není v New Yorku nebo Singapuru dost prostoru pro chov dobytka.

Vědec pracuje v laboratoři skromných rozměrů, ale vybavené avantgardními přístroji na lékařské fakultě univerzity v Jižní Karolíně. Doufá, že umělé steaky už bude možné vytvořit docela brzo, i když pěstování masa v laboratoři je zatím stále ještě dlouhý a složitý proces. „Je to otázka času a peněz,“ tvrdí.

Před deseti lety získal stipendium od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), aby se pokusil konkretizovat svůj sen „vypěstovat maso“. Dnes už ale nejsou tyto práce financovány americkou vesmírnou agenturou, která se podle něho vrhla spíše na transgenetické rostliny jako alternativní zdroj proteinů.

Mironov a Genovese mohou pokračovat ve výzkumu díky finanční pomoci organizace na ochranu zvířat PETA.

Pracují s kmenovými embryonálními buňkami odpovědnými za vytváření svalů, zvanými myoblasty, které pocházejí z krůt a jsou impregnovány sérem z hovězího, jež podporuje růst svalové tkáně.

„Pracujeme ve velmi malém měřítku s bioreaktorem Synthecon od NASA,“ řekl.

Pokud takto vypěstované maso přijde do supermarketů, bude srovnatelné s tím, které nacházíme dnes na pultech řeznictví, tvrdí. Modifikované maso je již běžnou praxí a je neškodné.

Mironov a Genovese byli loni v srpnu mezi 30 vyvolenými, které pozval Evropský sociální fond (ESF) ve švédském Göteborgu do závodu, kde se laboratorně vyrábí maso.

Mohli si spolu s dalšími vědci pohovořit o problémech, na něž narážejí. Znechucení spotřebitelů je stále značné, i když umělá kultivace se provádí už roky u jiných potravin, jako jsou jogurty.

Dalším velkým úskalím jsou finance. Americký Národní institut pro potraviny a zemědělství zřejmě na rozdíl od Nizozemska nebude chtít sáhnout do peněženky.

„Zdá se, že Evropané jsou napřed v pěstování masa ve zkumavkách,“ řekl Mironov.

Navzdory všemu zůstává optimistou. Nevyzradil, jak velké množství umělého masa až dosud vyrobil, ale v létě chce udělat degustaci ve Švédsku.

„My jsme připraveni, ale sektor rizikového kapitálu a federální agentury ještě ne,“ řekl, ale ujistil zároveň, že to přijde.

Share Button