Cestování za zdravotní péčí v cizině by mělo být jednodušší

Pacientům ze zemí Evropské unie, kteří chtějí čerpat zdravotní péči v jiném zemi EU, by se měla zjednodušit situace. Europoslanci totiž dnes ve Štrasburku schválili nová přehlednější pravidla pro poskytování a financování přeshraniční zdravotní péče. V praxi by to mělo znamenat, že by se měl zjednodušit život třeba těm lidem, kteří se chtějí nechat léčit v jiné zemi kvůli tomu, že u nich doma se na daný zákrok velmi dlouho čeká, nebo protože tam žije jejich rodina či tam působí nějaký specialista.

Pravidla se netýkají akutních případů, protože u nich je už problém v EU vyřešen – na základě dohod musí být všichni občané ošetření v takových případech v jiné zemi „sedmadvacítky“. U dnes přijímaných norem, jejichž schvalování v minulosti v EU provázely četné spory, jde o to, když se třeba někdo bude chtít vydat z Německa do Česka za zákrokem, který se dá plánovat dopředu. Bude si moci vybrat nejen zemi a místo, kde si nechá zákrok provést, ale i konkrétní pracoviště, kde ho ošetří.

Jednou z klíčových věcí byla otázka financování. Obecně by mělo platit, že pojišťovna zákrok lidem proplatí až do výše, jakou by stála operace u něj doma. Pokud by to bylo víc, musel by si pacient doplatit rozdíl.

V některých případech bude muset pacient ale žádat od pojišťovny schválení předem. Stát se to může tehdy, pokud bude muset na místě zákroku zůstat přes noc, nebo když půjde o nějakou specializovanou péči. Možnost odmítnout však bude podléhat striktním podmínkám. Směrnice počítá také s tím, že v každé zemi bude muset vzniknout nejméně jedno kontaktní místo. V něm se lidé budou moci dozvědět vše potřebné o podmínkách léčby v zahraničí.

Podle europoslance ODS Milana Cabrnocha nejde o převratné změny, protože lidé se v zahraničí už teď léčí. Často se tak děje až po složitých administrativních procedurách. „To již nebude třeba, pravidla úhrady jsou dána směrnicí,“ uvedl Cabrnoch.

„Směrnice přináší jednoznačně prospěch těm, kteří se z vážných důvodů musejí léčit v jiné evropské zemi,“ dodal s tím, že dává i příležitost pacientům z jiných evropských zemí, aby se mohli léčit u nás. „Je to velká příležitost, protože naše zdravotnictví je kvalitní, relativně levné a má kapacity, které může nabídnout. Směrnice, kterou jsme dnes schválili, ale v žádném případě nemůže způsobit nějakou velkou vlnu ‚zdravotní turistiky‘. Rozhodně se nikdo nemusí bát, že by v českých nemocnicích dostávali přednost pacienti z bohatších zemí,“ zdůraznil europoslanec.

Pravidla ještě bude muset schválit Rada EU zastupující členské země. To by ale měla být už jen formalita, protože jde o předjednaný kompromis. Až se tak stane, pak budou mít země EU 30 měsíců na to, aby změnily své právní předpisy tak, aby byly v souladu s touto směrnicí.

Lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová, která bývala ředitelkou nemocnice i ministryní zdravotnictví, podotkla, že nová pravidla ocení chroničtí pacienti, kteří často pobývají v zahraničí, i kteří příliš dlouho čekají na operace doma. „Zásadně chci vyvrátit liché obavy, že to zhorší přístup našich pacientů k péči doma,“ dodala ale také. Norma totiž obsahuje pojistky, kterými by země mohla „zdravotní turistice“, která by mohla nabourat její systém, zabránit.

Na přeshraniční služby je v EU v průměru vynakládáno kolem jednoho procenta výdajů na zdravotní péči, tedy zhruba deset miliard eur ročně. V jiném členském státě EU podle průzkumu Eurobarometr (zahrnující data z let 2006-7) lékařskou péči čerpala čtyři procenta Evropanů. Přeshraniční zdravotní péče se nejčastěji vyskytuje v příhraničních regionech, u neobvyklých nemocí, které se jinde léčí více, nebo v oblastech, kde se vyskytuje hodně turistů.

Share Button