V Klatovech se po restaurování otevřela unikátní barokní lékárna

Unikátní barokní lékárna U Bílého jednorožce, kterou založili v 18. století jezuité, je otevřena v Klatovech po několikaměsíčním restaurování. Opravou prošel barokní mobiliář z takzvané oficíny, tedy z přední prodejny lékárny, náklady na renovaci činily asi 1,3 milionu korun. Památku ročně navštíví na 20.000 turistů. Stejně kompletně vybavené lékárny jako v Klatovech se prý dochovaly asi jen tři na světě, řekla ČTK průvodkyně Monika Salvová.

Vzácný dřevěný nábytek z roku 1733, vyrobený převážně z lipového dřeva, dostal původní barokní podobu. Restaurátoři zajistili a konzervovali zdobené zásuvky, police, sloupy i zlacené hlavice sloupů, na několika místech doplnili pár chybějících kousků a vrátili některé zachované ulámané části. Vyleštili zlacení a nábytku dodali původní barevnost včetně patiny.

Náklady na renovaci ve výši asi 1,3 milionu korun uvolnil Plzeňský kraj, který je zřizovatelem Vlastivědného muzea Dr. Hostaše, pod něž lékárna patří, doplnil ředitel muzea Luboš Smolík.

Klatovská lékárna je unikátní mimo jiné proto, že setrvala v kompletní sestavě tak dlouho na stejném místě. Když vybavení lékárny po zrušení jezuitského řádu koupil v roce 1773 městský apatykář Jan Michael Firbas, nastěhoval ho do domu na náměstí. Lékárna tam fungovala až do roku 1966.

Kromě vzácného nábytku od jezuitů, je součástí lékárny ucelený soubor léků a zbytků léčiv. „Jsou to některé i staré léky – sušená krev z jelena a z kozla, sušení brouci, například švábi, kteří sloužili jako močopudný lék. Jsou tu brouci košenila, kteří se používali jako přírodní karmínové barvivo. Jsou tady račí očka, která se vkládala pod víčko pacienta, když měl nějaký zánět nebo nečistotu v oku,“ vyjmenovala Salvová.

Lékárna navíc disponuje nástroji a pomůckami na výrobu mastí, léků, pilulek, pomůckami na pouštění krve žilou či přikládání baněk. V dobové lahvi jsou jako ukázka kdysi hojně využívané léčebné metody živé pijavice. I když některé staré recepty dnes nevyvolávají přílišnou důvěru, k řadě metod se i dnes zejména alternativní medicína vrací. Salvová připomněla například pijavice, léčbu drahými kameny, bylinky nebo přikládání larev mouchy bzučivky na odumírající tkáň.

Klatovská lékárna je také ukázkou toho, že už v době baroka mělo dobře vybrané jméno apatyky svůj obchodní význam. Lékárny se často pojmenovávaly po orlech, jelenech, lvech, jednorožcích a dalších silných tvorech. „Věřilo se, že když se rozemelou jejich drápy, kly, rohy, zobáky, že pacient požije něco silného a získá jejich vitalitu, energii a sílu,“ vysvětlila Salvová.

Jednorožec byl nejmagičtějším tvorem a lidé věřili, že esence z jeho rohu dokáže téměř cokoliv od léčby nemocí, přes získání lásky až po lék na dlouhověkost. Pod stropem oficíny je proto dlouhý zub z mořského kytovce narvala, který měl připomínat bájného jednorožce.

Share Button