SÚKL spustil kampaň za bezpečnost léků, hlásí se nežádoucí účinky

(Aktualizace: 17:00)

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spustil informační kampaň na podporu bezpečnosti léků. Zdravotníci i pacienti mohou hlásit nežádoucí účinky na webu SÚKL, řekl dnes novinářům ředitel Martin Beneš. Uvedl, že loni přišlo 1436 hlášení, z nich 1303 o závažných účincích a 133 o nezávažných. Nejčastěji šlo o kožní reakce a poruchy trávicího a dýchacího ústrojí, nejvíce jich způsobily léky na infekce, cévní a nervový systém a cytostatika. Podle odhadů může být ročně v Česku po lécích až 300.000 nežádoucích účinků.

„Pro zajištění bezpečnosti pacientů má sledování bezpečnosti i po registraci léku a jeho uvedení na trh zásadní význam,“ zdůraznil ředitel.

V uplynulých pěti letech přijal SÚKL 6810 hlášení, z nich 109 souviselo s úmrtím, 6184 účinků odeznělo v době hlášení a 517 v té době trvalo.

Odhady skutečného počtu nežádoucích účinků podle Jany Mladé ze SÚKL vycházejí z amerických a francouzských studií, v Česku se tak může za rok objevit až 150.000 nežádoucích účinků léků u pacientů při pobytu v nemocnici, pro dalších 130.000 pacientů jsou důvodem k přijetí do nemocnice. Nežádoucí účinky léku postihnou ročně také zhruba 13.600 pacientů praktických lékařů.

Počty hlášení jsou ve srovnání s dalšími zeměmi EU podle Mladé velmi nízké. Pokud se česká data vezmou jako sto procent, hlásí Dánové na milion obyvatel šestkrát víc nežádoucích účinků, Irové 5,5krát, Finové dvakrát víc. Naproti tomu Bulharsko udává jen necelou pětinu a Litva třetinu nepříznivých účinků ve srovnání s Českem.

Pokud hlášení potvrdí nepříznivé vedlejší účinky u některého léku častěji nebo v závažnější míře, než se čekalo, mění se text příbalového letáku, omezuje se použití léku, mění se dávkování, lék se váže na recept a ve vzácných případech se stahuje z trhu, popsal další postup ředitel.

Zdůraznil, že k českým pacientům se nedostane lék, který by neprošel rozsáhlým testováním. Počet účastníků studie ale je vždy omezený. V praxi pak může být lék podán i za jiných podmínek, než za jakých byl testován, například ho dostanou nemocní s vyšší citlivostí na účinnou látku.

Lékaři, farmaceuti a další zdravotníci v ČR mají ze zákona povinnost nežádoucí účinky léčivých přípravků hlásit. Tuto možnost mají jako jedni z mála i čeští pacienti, připomněl ředitel.

Po roce 1989 v Česku výrazně ubylo hlášení nežádoucích účinků, a to i přes významný růst počtu registrovaných a používaných léčiv. Od roku 1995 hlášení zvolna přibývá, přitom se počty léčiv na trhu drží kolem 8000 kódů. Počet hlášení však stále nedosahuje dřívější úrovně, v roce 1988 bylo přes 5000 hlášení. Zdravotníci nehlásí všechny účinky, což podle Beneše brání efektivně předcházet možným rizikům pro zdraví pacientů.

Share Button