Přímý prodej mléka v automatech by měla řešit novela zákona

Česká Státní veterinární správa připravuje novelu veterinárního zákona, která by legislativně zakotvila přímý prodej surového mléka v automatech. Ten v posledních měsících v Česku kvůli nízkým výkupním cenám mléka využívá stále více zemědělců, v legislativě pro něj přitom neplatí prakticky žádné normy. K prvnímu připomínkovému řízení by správa mohla novelu předložit do půl roku, kdy se dostane na stůl nově zvoleným poslancům ale nelze předjímat, řekl ČTK na potravinářských veletrzích Salima Jiří Hlaváček ze Státní veterinární správy.

Další legislativa je podle něj nutná pro případy, kdy se v mléce vyskytnou patogenní látky. Dnes pro mléko v automatech prakticky žádné parametry neexistují. „Zdá se, že velká část spotřebitelů nerespektuje povinné upozornění na nutné převaření mléka z automatů,“ poukázal Hlaváček na nedávný případ zvýšeného výskytu průjmových onemocnění způsobených bakterií Campylobacter. Podle hlavního hygienika Michaela Víta pilo nepřevařené mléko z automatu více než sedm desítek lidí z jižních Čech, u kterých byla následně zjištěna kampylobakterióza. Veterinární orgány budou proto letos ve čtyřech kampaních nad rámec běžných kontrol prověřovat vybrané mléčné farmy na celém území ČR.

Trvale nízké výkupní ceny mléka se někteří tuzemští zemědělci rozhodli řešit jeho přímým prodejem, nejčastěji prostřednictvím mléčných automatů umístěných ve městech. V zemi jsou přístrojů již desítky a další neustále přibývají. Za litr tepelně nezpracovaného mléka z automatu farmáři inkasují nejčastěji 15 i více korun, tedy více než dvojnásobek toho, co by jim zaplatila mlékárna.

V současné době podle Hlaváčka existuje několik možností, jak mléko přímo prodávat. Malé množství syrového mléka a smetany lze podle vyhlášky 289/2007 prodávat přímo v místě výroby pro spotřebu v domácnosti. Pro prodej mimo farmu lze uplatnit i vyhlášku 128/2009, která umožňuje dodávat potraviny do jiných prodejen na území kraje i krajů sousedních. Podmínky prodeje jsou ale podle Hlaváčka pro prvovýrobce značně omezující a nemohou výrazně ovlivnit ekonomiku podniku.

„Nejčastěji je proto využíván poněkud účelový výklad veterinárního zákona, podle něhož je automat považován za maloobchodní zařízení bez stanovení množstevního omezení. V připravované novele jde o to, aby bylo jasně řečeno, že pokud někdo prodává mléko ze dvora, že to musí být jen prvovýrobce, kterému to mléko patří. Že to není nějaký překupník, který někam postaví automat a prodává v něm mléko, které skoupí od 20 okolních zemědělců. Tohle totiž není úplně jasně ošetřeno,“ řekl Hlaváček.

„V rámci republiky nejde o žádné dramatické zvýšení, ale na jihu Čech to je zvýšení zhruba na trojnásobek. Zatím ale nikdo neprokázal, že původ kampylobakteriózy je v mléčných automatech. Hygienici říkají jenom to, že 170 lidí onemocnělo kampylobakteriózou a z nich 70 řeklo, že si koupilo syrové mléko, nepřevařilo ho a vypilo. Ale to pro mě ještě není důkaz, že je to opravdu z toho mléka. Může to ale spolu souviset a to riziko by si spotřebitelé měli uvědomit,“ řekl Hlaváček.

Share Button