ČR pomůže zajistit světové medicíně pět procent radioizotopů

Česká republika pomůže zajistit světové medicíně pět procent radioizotopů, které se používají zejména pro diagnostiku. Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži uzavřel partnerství s belgickým Institutem pro radioizotopy (IRE). Novinářům to dnes řekl primář Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jozef Kubinyi.

Problém je, že na světě poměrně velké množství reaktorů, v nichž se vyrábějí radioizotopy pro medicínu, bylo uzavřeno, takže teď panuje jejich nedostatek, řekl Jean-Michel Vanderhofstadt z IRE v belgickém Fleurusu. Proto IRE navázal spolupráci s ÚJV a budou je společně vyrábět. „Je to pozitivní zpráva pro celosvětový sektor zdravotnictví, neboť se díky tomu objevuje alternativa v zajištění produkce radioizotopů, kterou při současném nedostatku zdrojů vítáme,“ uvedl Vanderhofstadt.

Doposud se vyráběly na světě radioizotopy v pěti reaktorech. Dva z nich, které pokrývaly 80 až 90 procent celosvětové potřeby, jsou teď ale dlouhodobě mimo provoz. „Pokud vám stojí přístroje, které stály desítky milionů korun, pak je to obrovská škoda,“ poukázal Kubinyi na nedostatek radioizotopů, který nemocnice v současnosti pociťují. Na světě využívá nukleární medicínu ročně 30 milionů pacientů, z toho 27 milionů kvůli diagnostice.

V jaderném reaktoru v Řeži se tak bude vždy po dobu 140 hodin ozařovat uran. Jako jeden ze štěpných produktů vznikne molybden. „Chemicky se odseparuje a pak se používá dál,“ řekl ČTK Jan Kysela z ÚJV. To už je úkol IRE. Pro nukleární medicínu se používá technecium, což je izotop molybdenu. Výroba jeho první dávky začíná v Řeži dnes.

Radioizotop se vpraví do pacientova těla, což umožní určit obraz ukazující fyziologickou funkci dané tkáně. Odhaluje například růst nádorů. „My jsme z těch postkomunistických zemí, dá se říct, na špici,“ řekl Kubinyi k úrovni české nukleární medicíny. Přesto prý Česká republika za západní Evropou zaostává.

Share Button