Žena v teplické nemocnici netrpí lidskou formou BSE

Šedesátiletá žena z Bíliny hospitalizovaná v Teplicích netrpí lidskou formou BSE neboli nemoci šílených krav. Informaci, že jde zřejmě o první případ této nemoci v ČR, v pondělí zveřejnila TV Prima. Vedoucí národní referenční laboratoře pro Creutzfeldt-Jakobovu nemoc Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze František Koukolík dnes ČTK řekl, že žena trpí téměř jistě jinou formou této choroby.

„Všechno svědčí pro sporadickou formu, nikoliv novou variantu nemoci,“ řekl Koukolík. Pacientku prý viděl a vyšetřil zkušený spolupracovník laboratoře. „Jasně jim řekl, o co jde, to znamená o sporadickou formu, která nemá s tou novou variantou nic společného,“ dodal Koukolík. Nicméně zcela definitivně je to možné potvrdit až po případné pitvě nakaženého člověka.

„Je to malér na evropské úrovni,“ postěžoval si vedoucí laboratoře a primář oddělení patologie Koukolík. Informace se prostřednictvím médií rychle rozšířila i do zahraničí a laboratoř bude muset dementovat zprávu na mezinárodní úrovni, dodal primář.

Zástupce šéfredaktora zpravodajství a publicistiky televize Prima Jan Tuna ČTK řekl, že chyba v žádném případě není na straně televize. „Ošetřující lékařka ženy Ludiše Walterová i na opakovaný dotaz naší redaktorky, zda je nemoc na sto procent potvrzená, odpověděla kladně. Zároveň ředitel krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josef Trmal na otázku, zda se žena mohla nakazit v osmdesátých letech masem, odpověděl, že je to ‚dost pravděpodobné‘,“ uvedl Tuna. Ani jeden z odborníků prý neupozornil na to, že by mohlo jít o jinou formu nemoci.

Šéf krajských hygieniků Trmal trvá na tom, že televizi nepotvrdil, že by pacientka měla lidskou formu BSE. Televizi prý v pondělí řekl, že nemá k případu dostatečné informace. ČTK řekl, že odpovídal pouze na dotaz, jak by hygienici postupovali v případě, že by se na člověka přenosná varianta nemoci prokázala, a podával informace o této nemoci.

Podle Trmala žena bohužel chorobě nejspíše podlehne, protože na ni zatím neexistuje léčba. Pro obyvatele Ústeckého kraje prý nicméně její nemoc nepředstavuje žádné riziko.

Creutzfeldt-Jakobovou nemocí (CJD) podle Koukolíka v Česku onemocní zhruba deset až 12 lidí ročně. „Odpovídá to evropskému průměru,“ řekl lékař. Sporadická forma nákazy napadne přibližně jednoho až dva lidi z milionu, příčina není zcela jasná. U 10 až 15 procent nakažených nemoc souvisí s dědičnou dispozicí.

Ve světě jsou známy také přenosy nemoci při transplantaci rohovky, což se podle Koukolíka v ČR zatím nezjistilo. Všem dárcům rohovky se v posledních letech provádí vyšetření mozku, aby se vyloučila nákaza.

Další formou nemoci je lidská varianta BSE, která se v ČR podle výzkumu laboratoře zatím vůbec nevyskytla. Naprostá většina nakažených, kteří podlehli lidské formě nemoci šílených krav (95 procent), pochází z Británie. Tato forma se dává do souvislosti s požitím masa z dobytka nakaženého BSE.

Na rozdíl od tradičních forem CJD, které postihují spíše osoby v důchodovém věku, onemocní vCJD (variantní CJD čili lidskou obdobou nemoci šílených krav) většinou mladší pacienti (ve věku 30 až 40 let). Tato nová forma má také relativně delší průběh – průměrně 14 až 23 měsíců, ale smrt může nastat i po šesti měsících.

Inkubační doba CJD je pět až třicet let. Příznaky jsou v rané fázi podrážděnost a deprese, následuje ztráta paměti a koordinace, slepota, úbytek váhy odpovídající destrukci mozkového a nervového systému. Člověk ztrácí schopnost mluvit a tělo se stává strnulým.

Share Button