Vědcům se podařilo zastavit a zvrátit Alzheimerovu nemoc u myší

Vědcům se s pomocí určité molekuly podařilo vrátit myši poznávací schopnosti, které ztratila kvůli Alzheimerově chorobě. Díky molekule totiž zmizely takzvané amyloidní plaky, které jsou u kořene nemoci. Oznámilo to dnes lyonské Národní středisko vědeckého výzkumu (CNRS), které se na výzkumu podílelo spolu s americkým Buckovým ústavem pro výzkum stáří.

Alzheimerova choroba je zatím neléčitelná a zároveň nejběžnější forma stařecké demence. Její příčiny nejsou známy, ale mechanismus, který vede k demenci, je znám. Jde zvlášť o přítomnost amyloidních plaků spojenou s abnormální produkcí takzvaného amyloidního beta peptidu, píše agentura AFP, která o objevu informuje.

Tým vedený Patrickem Mehlenem z CNRS, který se zabývá různými molekulami hrajícími roli v regulaci rakoviny, zjistil, že protein netrin-1, známý svou rolí zároveň při vývoji nervového systému a při regulaci rakoviny, může vytváření toxického amyloidního beta peptidu zabraňovat.

Francouzští vědci ve spolupráci s kolegy z Buckova ústavu injektovali tuto molekulu, schopnou uchytit se na neuronálním receptoru hrajícím roli v Alzheimerově chorobě, do mozku postižených myší. Podle jejich pozorování to zabránilo vytváření amyloidního peptidu v mozku, a dokonce umožnilo obnovit ztracené poznávací schopnosti.

Netrin-1 by tak mohl být potenciálním kandidátem na léčbu Alzheimerovy choroby. S cílem využít těchto výsledků podaly CNRS a Buckův ústav v roce 2006 patent a byla udělena licence jedné americké společnosti specializované na degenarativní choroby.

Oba ústavy i tento podnik se teď snaží vyvinout přípravek, který by strukturou odpovídal netrinu-1 a mohl by být využíván jako lék na Alzheimerovu chorobu, napsala AFP.

Touto nemocí trpí podle odhadů ve světě 37 milionů lidí. Postihne asi pět procent lidí ve věku 65 let, u osmdesátiletých je to až třetina. V České republice je podle loňských údajů evidováno až 120.000 nemocných.

Share Button