V Británii minulý týden 100.000 nových případů chřipky A(H1N1)

Ve Velké Británii bylo minulý týden zaznamenáno 100.000 nových případů nákazy virem A(H1N1), který způsobuje takzvanou prasečí chřipku. Nových případů bylo skoro dvakrát víc než o týden dřív, ale úmrtnost zůstala na stejné úrovni. Oznámily to dnes britské zdravotnické úřady. Vláda dnes také kvůli chřipce zřídila zvláštní telefonní a internetovou službu.

Oznámené číslo je jen odhadované, stejně jako číslo 55.000 z předchozího týdne. Velká většina onemocnění měla mírný průběh. Přesto ale 31 lidí v Británii na tuto nemoc zemřelo. Británie je v tomto ohledu nejpostiženější zemí Evropy. Nejhůř jsou zasaženy děti do patnácti let.

Podle sdělení úřadů se teď v Anglii s novou chřipkou léčí v nemocnicích 840 lidí, z nich 63 na jednotkách intenzivní péče. Údaje z dalších částí Spojeného království mají být oznámeny později.

Dnes spuštěný „národní servis pro chřipkovou pandemii“ má pomoci urychlit přístup lidí k lékům. Bylo pro něj vyčleněno 1500 odborných pracovníků, kteří by měli být schopni reagovat až na 200.000 volání denně.

Pozornost věnovaná prasečí chřipce není přehnaná

Čeští odborníci se shodují, že pozornost věnovaná prasečí chřipce není přehnaná. Epidemie nyní vykazuje takřka shodné znaky, jako měla první vlna obávané španělské chřipky v roce 1918, řekl dnes ČTK epidemiolog Roman Prymula. Četnost onemocnění v tuzemsku sice není závažná, ale na podzim a v zimě se podle nich situace zřejmě zhorší. Důvodem obav je rychlé a snadné šíření viru mezi lidmi a jeho možná mutace. Zaznívají však i názory, že opatření kolem prasečí chřipky jsou „obchod se strachem“ a výsledek lobbování farmaceutických firem.

„Tady se ukazuje, že opravdu parametry jsou prakticky horší, než byly v roce 1918. Nemyslím si, že by měla vznikat jakákoli panika, ale musíme se připravit na to, až tady bude sezona pro chřipku příznivá. Situace asi bude podstatně dramatičtější,“ řekl Prymula.

Jan Jelínek ze Sdružení praktických lékařů považuje názor hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, že prasečí chřipka je jen mediální bublina, za ojedinělý. „Já bych takový názor opravdu za odborný nepovažoval,“ míní. U jednoho pacienta může mít prasečí chřipka stejný průběh jako chřipka běžná, ale nebezpečí je podle něj právě v pandemii.

„Proti jiným kmenům chřipky můžete mít zbytkovou imunitu z minulých let, proti této nemáte žádnou. V tom je to nebezpečí, když půlka lidí lehne a nemůže fungovat, tak nepojedou vlaky, nebude nic,“ vysvětlil.

„Velkou nezodpovědností je rizika podceňovat a nebýt připraveni,“ myslí si také předsedkyně odborné společnosti dětských lékařů Hana Cabrnochová. Virus se daleko lépe šíří mezi lidmi než u ptačí chřipky, zdůvodňuje obavy.

Ani u španělské chřipky v letech 1918 až 1920 nebylo zprvu vysoké procento úmrtí. Když přišla hlavní druhá vlna, důsledky byly podstatně horší, postihovala i lidi středního věku a bez chronické nemoci, upozornil Prymula.

Španělská chřipka je považována za nejhorší pandemii v dějinách, zemřelo na ni 20 až 50 milionů lidí. Byli však oslabeni světovou válkou. „Populace je mnohem odolnější než v roce 1918,“ uvedl Prymula. Upozornil však, že i když se podíl úmrtí bude pohybovat kolem tří procent, při vysokém počtu nemocných mohou být počty mrtvých vysoké.

Podobnost prasečí a španělské chřipky Prymula vysvětluje i tím, že jako tehdy jsou celosvětově postiženi hlavně lidé od dvaceti do třiceti let. Odborníci se také obávají možných mutací viru. „Občas už se ve světě vyskytne varianta, která zasluhuje pozornost – viz Argentina nebo Kanada,“ dodal.

Share Button