Útlá stehna nemusí být zárukou dlouhého života

Lidé, kteří zoufají při pohledu na svá stehna, by si nyní možná mohli trochu oddychnout. Dánští lékaři totiž tvrdí, že útlá stehna nemusí být zárukou dlouhého života. Ba právě naopak. U toho, kdo má postavu ve tvaru hrušky, je prý riziko předčasného úmrtí nižší než u útlých typů. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na studii zveřejněnou v časopise British Medical Journal.

Lékař Berit Heitmann z univerzitní nemocnice v Kodani a Peder Frederiksen z fakultní nemocnice v Glostrup ve své studii vysvětlují, že významným faktorem, který ovlivňuje zdraví, je to, v jakých místech má člověk tuk uložený. Pokud se nachází kolem vnitřních orgánů, riziko srdečních nemocí, cukrovky a dalších problémů je vyšší, než když má člověk více tělesného tuku například od pasu dolů.

Heitmann a Frederiksen v letech 1987 a 1988 zapojili do výzkumu 1436 mužů a 1380 žen, které pozorovali po dobu více než 12 let. Pravděpodobnost předčasného úmrtí se prý zvyšovala v závislosti na obvodu stehen. Nejvyšší byla u těch, kteří měli nejútlejší stehna o obvodu menším než 46 centimetrů.

Nebezpečí vzniku onemocnění srdce a riziko předčasného úmrtí lékaři často odvozují také z pasu. U žen, jejichž obvod pasu překračuje 89 centimetrů, a mužů s obvodem pasu nad 102 centimetrů, je prý mnohem vyšší riziko srdečních chorob než u lidí s útlejším pasem. To je opět spojeno s břišním tukem, který je zřejmě nebezpečnější než tuk v oblasti stehen.

Dánský tým lékařů prý doufá, že měření obvodu stehen může být stejně dobrým pomocníkem jako měření obvodu pasu. Ian Scott z nemocnice v Brisbane v Austrálii ale tvrdí, že výsledky ve studii dánských lékařů jsou zatím příliš omezené. Podle něj by bylo nutné provést obšírnější studii, pokud by měli lékaři rozhodnout, zda měření obvodu stehen může pomoci určovat zdravotní stav jedince. „Je nepravděpodobné, že obvod stehen bude užitečný,“ napsal Scott ve svém komentáři.

Profesor lékařských věd jedné z australských univerzit Tim Olds však studii ocenil. „Je to velmi zajímavý směr výzkumu. Znamenalo by to, že na snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění může mít kladný vliv zvyšování svalové hmoty (například silovým tréninkem), ačkoli přitom nedochází k úbytku tělesného tuku,“ uvedl Olds.

Share Button