Tým britských lékařů měřil na Everestu hladinu kyslíku v krvi

Tým britských lékařů, kteří prováděli unikátní experimenty v takzvané zóně smrti na Mount Everestu, zaznamenal nejnižší hladinu kyslíku v krvi u člověka. Úroveň naměřeného kyslíku ve vzorku krve zkoumaných osob pod vrcholkem nejvyšší hory světa byla mnohem nižší než u kriticky nemocných pacientů.

Zjištění vědeckého týmu by proto mohlo jednoho dne vést ke zlepšení péče pro pacienty se srdečními a plicními chorobami na jednotkách intenzivní péče, o nedonošené děti a další osoby trpící nízkou hladinou kyslíku v krvi, napsala agentura Reuters.

„Chceme pochopit, proč lidé reagují různě na nízkou hladinu kyslíku,“ říká Mike Grocott, profesor na britské University College London, který studii vedl. „Problém při zkoumání kriticky nemocných pacientů spočívá v tom, že se s nimi děje tolik jiných věcí, že je těžké vyčlenit dopady jedné proměnné,“ dodal.

Studie se uskutečnila na Mount Everestu v oblasti ve výšce nad 8000 metrů nad mořem, jíž se přezdívá „zóna smrti“. Tady řídký vzduch omezuje množství kyslíku, které se dostává do plic a to může vést k selhání orgánů a ke komatu i u těch fyzicky nejzdatnějších jedinců.

Kvůli velmi špatnému počasí s teplotou nižší než minus 25 stupňů Celsia a větrem o rychlosti téměř 40 kilometrů v hodině nemohl tým odebrat vzorky krve přímo na vrcholku Mount Everestu. Lékaři proto sešli kousek pod vrchol, kde čtyři členové týmu test podstoupili. Pod vrchol vystoupili s kyslíkovými maskami, které jim byly asi 20 minut před zahájením krevního testu odebrány, aby se jejich plíce aklimatizovaly v prostředí s nedostatkem kyslíku.

Krevní vzorky odebrané ze stehenní tepny zkoumaných osob byly poté analyzovány během dvou hodin v laboratoři v táboře, který se nacházel ve výšce 6400 metrů nad mořem na svazích Mount Everestu. Testy prokázaly, že průměrná hladina kyslíku v krvi kolující v tepnách horolezců byla v průměru 3,28 kilopascalů, zatímco běžná úroveň u zdravých jedinců je 12 až 14 kilopascalů. Pokud hladina kyslíku v krvi klesne pod osm kilopascalů, nachází se takto postižená osoba ve stavu, který je považován za velmi vážný.

Podle autorů tohoto výzkumu může k nízké hladině kyslíku v krvi přispět i hromadění tekutiny v plicích, které se vyskytuje právě ve vyšších nadmořských výškách. Doktor Grocott však zdůrazňuje, že výsledky výzkumu musejí být pečlivě vyhodnoceny, než budou použity při intenzivní péči.

„Doufáme, že tato práce nakonec povede ke zlepšení léčby pacientů trpících syndromem respirační tísně u dospělých, cystickou fibrózou, emfyzémem nebo infekčním šokem,“ dodává.

Share Button