Přes polovinu lidí v ČR se obává horší zdravotní péče kvůli krizi

Devět z deseti oslovených zároveň souhlasí s tím, že zdravotnictví potřebuje změnu, a pro tři čtvrtiny jsou také důležité dosavadní změny v nastavení regulačních poplatků a ve výši ochranného limitu. Více než polovina lidí v Česku se obává snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče v době hospodářské krize. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury Empirica, který má ČTK k dispozici.

Z omezení péče má obavy 61 procent respondentů. Více se obávají senioři, lidé s nižším vzděláním a příznivci ČSSD a KSČM.

Mezi obyvateli převažuje podle průzkumu také solidarita s těžce nemocnými. Celkem 83 procent lidí souhlasí s tím, aby byla z veřejného zdravotního pojištění hrazena velmi nákladná péče pro těžce nemocné, i kdyby to znamenalo, že léčbu lehkých onemocnění by si musel každý hradit sám. Častěji si to myslí voliči ODS a KDU-ČSL. Naopak jen pětina dotázaných by souhlasila s tím, aby veřejné zdravotní pojištění pokrylo i relativně banální onemocnění. A to i za předpokladu, že peníze na léčbu závažných onemocnění by museli lidé sehnat sami.

Úlevy v placení regulačních poplatků se týkají jen části pacientů, pro lidi je však podle průzkumu důležitější solidarita s adresáty změn než jejich vlastní prospěch. Zrušení poplatků pro novorozence oceňují častěji ženy do 45 let, snížení ochranného limitu u dětí častěji rodiny s nezaopatřenými dětmi a snížení limitu pro lidi nad 65 let častěji senioři.

Dvě třetiny občanů považují na nerozumné, aby kraje hradily poplatky za pacienty. Nesouhlas s postupem krajů roste se vzděláním. Mezi občany se základním vzděláním je proti polovina, mezi vysokoškoláky osm z deseti. Platby z krajských rozpočtů považuje za špatné 79 procent voličů ODS. Nesouhlas mírně převládá i u voličů ČSSD, 55 procent, a KSČM, 53 procent.

V průzkumu odpovídalo 1645 lidí starších 18 let.

Share Button