Dánský lékař opravuje historii ohledně Napoleonovy smrti

Byl Napoleon otráven? Zemřel na rakovinu? Dánský lékař na penzi Arne Soerensen listuje tisícovkami svých poznámek sepsaných během padesáti let bádání kolem bývalého císaře a jeho diagnóza je nezvratná: příčinou smrti byly jeho ledviny, napsala agentura AFP.

Tento expert na nefrologii a přední odborník na dialýzu v Evropě v 60. letech nyní ve své knihovně s více než pěti sty svazky o Napoleonu Bonapartovi tvrdí, že objevil příčiny smrti bývalého císaře a „opravil“ tak historii.

Ve své knize Napoleons Nyrer (Napoleonovy ledviny), která vyšla v květnu, vyloučil mýty obklopující jeho smrt a prohlásil, že jednapadesátiletý muž zemřel na intoxikaci ledvin, nikoli na otravu arzénem nebo rakovinu žaludku.

„Nejsem dějepisec, ale lékař, milovník historie a Napoleonův zdravotní stav jsem studoval od jeho dětství až do smrti,“ říká a pohledem spočine na fajánsových portrétech bývalého císaře a císařovny Josefiny, které zdobí zdi.

Soerensen, po 28 let šéflékař nemocnice v Aalborgu na severu Dánska a otec pěti dětí, má pro tuto slavnou osobnost velkou vášeň, ačkoli Dánsko jako Napoleonův spojenec přišlo o část území a zažilo bankrot.

Od doby, kdy ukončil studia, až do dneška zakoupil a zapůjčil si na 2000 publikací týkajících se Napoleona. Denně stráví studiem tři až čtyři hodiny.

Ve své kouzelné vilce v Aalborgu chová jako neocenitelný poklad malé, vlastní rukou popsané papírky, poznámky z knih, které studoval a které jeho manželka Birte léta přepisovala na počítači.

Ve svých 82 letech si lékař připomínající anglického lorda „pamatuje data všech bitev, ale nevzpomíná si, kdy se narodily jeho děti“, usmívá se pobaveně jeho choť.

Arne Soerensen svůj zápal sdílel s lékaři a sestrami v nemocnici v Aalborgu, kde je Napoleonem bavil při přestávkách na kávu a vysvětloval jim, jak měla jeho nemoc významný vliv na jeho rozhodování na bitevním poli.

Podrobně analyzoval vývoj Napoleonovy nemoci a všechny bitvy a konstatoval, že zde existoval vztah příčina – důsledek. Napoleon navíc o všem rozhodoval sám, jeho maršálové z něho měli strach a neodvažovali se nic podniknout, uvádí lékař.

„Ve svých 60 bitvách měl tytéž urinární příznaky, které měly vliv na jeho rozhodovací schopnosti, jak tomu byl v bitvě u Borodina 7. září 1812, kdy byl apatický a duchem nepřítomný,“ vysvětluje. (Bitva u Borodina byla největší a nejkrvavější jednodenní bitvou napoleonských válek. Proti Napolenovi tu stál ruský vojevůdce Michail Kutuzov. Výsledek byl nerozhodný a později následovalo stažení Napoleona z Ruska provázené těžkými ztrátami.)

Francouzský císař byl hluboce zasažen nemocí a byl otupělý a nerozhodný také při osudové bitvě u Waterloo 18. června 1815.

Napoleon měl zdravotní problémy od svých tří let. Podle jeho matky byl agresivní a jeho kamarádi s ním těžko vycházeli, říká Arne Soerensen. Je přesvědčen, že bývalý císař trpěl urinárními poruchami celý život.

Měl zúžení kolem urinárního kanálku, chronické infekce atrofovaného močového měchýře, ledvinovou chorobu, obstruktivní nefropatii (ztráta ledvinové funkce), která vyvolala žaludeční vřed a komplikace, které byly smrtelné, uvádí lékař.

„Byl to muž ve zbědovaném stavu, svou nemoc však skrýval, podobně jako jiní velcí muži, například bývalý americký prezident Franklin Delano Roosevelt, který zemřel na nádor na mozku,“ konstatuje.

„Konečná diagnóza tedy byla stanovena, pacient je však mrtvý a to je opravdu škoda,“ lituje Arne Soerensen a bere do ruky další knížku ze své knihovny: o občanské válce ve Spojených státech, kterou právě nyní čte. Pravděpodobně nová vášeň…

Share Button