Češky mají z žen v Evropě nejčastěji problémy se spánkem

Potíže se spánkem v posledních 12 měsících uvedlo 84 procent českých žen a 65 procent českých mužů. Problém řeší často braním léků, které však vyvolávají závislost. Přednosta olomoucké psychiatrické kliniky Ján Praško dnes novinářům řekl, že většina přípravků na spaní má mnoho vedlejších účinků při užívání i po vysazení. Hrozí například závratě a halucinace.

Klasická hypnotika čili léky na spaní kvůli zbytkové ospalosti zhoršují motoriku a schopnost soustředění, hrozí úrazy a dopravní nehody. Hypnotika by se měla užívat nejvýš dva až čtyři týdny. Lékař by neměl předepsat léky na déle než měsíc, upozornil Praško.

„Hypnotika neposkytují fyziologicky hodnotný spánek, spánek je jaksi umělý,“ řekl psychiatr Petr Hrubeš z Fakultní nemocnice v
Hradci Králové. Upozornil, že u pacienta užívajícího hypnotika roste pocit nevyspání navzdory tomu, že spal celou noc. Hodně lidí postupně zvyšuje dávky, spojuje užívání léků s alkoholem a kouřením. Někteří pacienti berou dokonce 50 až 70 tablet denně, kupují je na internetu.

Hypnotika mohou mít i paradoxní účinky. Po několika letech užívání je pak člověk bere třeba proto, aby se lépe soustředil na práci, což se spánkem nemá nic společného. Vyskytnout se mohou také náměsíčné stavy, kdy postižený telefonuje, sleduje televizi, jí nebo dokonce řídí auto, ale ráno si na nic nepamatuje, upozornil Hrubeš.

Při potížích se spánkem je vhodné nejdříve upravit spánkový režim, tedy chodit spát a zejména vstávat ve stejnou dobu. Pokud člověk neusne do 20 minut, měl by vstát, věnovat se nenáročné činnosti a jít si lehnout jen při pocitu ospalosti. Při nespavosti delší než měsíc je potřeba vyhledat odborníka, který nasadí léky nebo doporučí psychoterapii.

Ve spánku člověk hospodaří s nastřádanou energií a také řeší problémy, což může vést k poruchám spánku. Nespavost je stav, kdy pacient hodnotí svůj spánek jako nedostatečný. Nespavostí trpí asi třetina lidí, polovina z nich to vnímá jako problém. Každý desátý člověk trpí nespavostí chronickou.

Nespavost vede k častější pracovní nepřítomnosti, nehodám a úrazům, poruchám paměti, depresivním stavům a zvyšuje se vnímání bolesti. Dlouhodobá nespavost zhoršuje celkové zdraví. Naopak nadměrná spavost pravděpodobně zkracuje život, uvedl Praško.

Normálně by měl člověk usnout do půl hodiny. Potíže s usínáním rostou s věkem. Klesá totiž hladina hormonu melatoninu v krvi, jenž řídí cyklus spánku a bdění. Nyní se zkoumá jeho vliv na imunitní systém, řekl Praško.

Share Button