Boj o vakcínu proti prasečí chřipce se může zvrhnout

Nepěkná tahanice se rozjíždí kolem vakcíny proti prasečí chřipce a toho, kdy bude dostupná. Velká Británie, Spojené státy a další země by mohly zjistit, že dohody, které podepsaly s farmaceutickými firmami, budou snadno porušeny, píše agentura AP.

Experti varují, že během globální epidemie, v níž se svět nyní nachází, mohou být vlády pod enormním tlakem, aby nejprve chránily vlastní občany, než dovolí farmaceutickým firmám dávky vakcíny vyvážet ze země.

To nevěstí nic dobrého pro takové země, jako jsou například Spojené státy, které vyrábějí jen 20 procent chřipkových vakcín, jež spotřebují, nebo pro Británii, která ze zahraničí dováží veškeré chřipkové vakcíny.

„Není to nic nepochopitelného,“ říká Michael Osterholm, ředitel Střediska výzkumu infekčních nemocí při Minnesotské univerzitě. „Pokud vypukne vážná nemoc, pak budou země chtít mít vakcínu pro vlastní obyvatele,“ dodal. Experti se shodují na tom, že politici nebudou schopni případnému tlaku odolávat. „Důsledky vývozu vakcíny do další země, když ji nemají jejich vlastní obyvatelé, by byly ničivé,“ dodává David Fedson, bývalý vysoký představitel farmaceutického průmyslu.

Asi 70 procent všech vakcín proti chřipce se vyrábí v Evropě a jen hrstka zemí je co do očkovacích látek soběstačná. USA mají omezený počet továren vyrábějících očkovací látky, a protože továrny není možné postavit přes noc, neexistuje rychlé řešení, jak zvýšit dodávky vakcín.

Minulý týden Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že na celém světě bylo nakaženo prasečí chřipkou téměř 95.000 lidí a 429 nemocných na ni zemřelo. Pokud počet úmrtí na prasečí chřipku stoupne během zimy, která je hlavním chřipkovým obdobím na severní polokouli, pak se budou země pravděpodobně dožadovat všech dostupných vakcín.

„Z vakcín na pandemickou chorobu bude nedostatkové a cenné zboží, stejně jako třeba z oleje či jídla během hladomoru,“ říká David Fidler, profesor práv z Indianské univerzity, který působí jako konzultant WHO. „Už jsme zažili, jak se země v podobných situacích chovaly, a nebylo to povzbudivé,“ dodává.

Británie uvádí, že začne očkovat lidi v srpnu, Itálie chce začít do konce roku a mnohé další země přijaly obdobnou strategii. Tyto plány na hromadné očkování mohou zmařit jak problémy při výrobě očkovací látky, tak odmítnutí dalších zemí vakcínu vyvážet.

Pokud virus zůstane mírný, všechny tyto úvahy budou jen v teoretické rovině. Odborníci odhadují, že prasečí chřipka je asi tak nebezpečná jako běžná sezonní chřipka a pak obvykle není příliš vysoká poptávka po očkovacích látkách. I tak ovšem „obyčejná“ chřipka zabíjí až půl milionu lidí ročně.

Při minulých pandemiích nebyly nikdy vakcíny vyváženy, dokud jich země, která je vyráběla, neměla v první řadě dost pro vlastní obyvatele. Na rozdíl od posledních dvou velkých pandemií z let 1957 a 1968 ovšem tentokrát má mnohem více zemí podepsané dohody s farmaceutickými společnostmi, které jim zaručují primární přístup k vakcíně.

Ale v případě globálního zdravotního poprasku mohou být tyto dohody v konečném důsledku bezvýznamné. Země, které mají továrny na výrobu očkovací látky, se mohou rozhodnout zabrat všechny dávky a zakázat jejich vývoz, čímž by zrušily dohody farmaceutických firem slibující dodávky jiným zemím. Tyto soukromé dohody totiž nejsou závazným mezinárodním zákonem mezi dvěma zeměmi, vysvětluje Fidler.

Většina podobných dohod obsahuje doložku umožňující, aby byly porušeny za mimořádných okolností, jako je zdravotní nouze. Čímž by se země, které tyto dohody uzavřely, ocitly nejen bez dohodnutých dávek vakcíny, ale také bez možnosti právní pomoci. „V mezinárodním právu není nic, co by vám pomohlo tohle řešit. Je to jednoduše politická noční můra uprostřed epidemiologické noční můry,“ dodává Fidler.

Británie si objednala 60 milionů dávek, což je dost, aby pokryla celou svou populaci. Ovšem tyto vakcíny vyrábí společnosti GlaxoSmithKline PLC a Baxter International Inc., jejichž továrny jsou v Německu, Rakousku a České republice.

Share Button